Tak nám Jiří Hruška, organizátor happeningu Cesta ke svobodě (23. září na Masarykově náměstí v Ostravě na podporu výstavby nové vědecké knihovny) názorně předvedl, co za svobodu považuje. Formou i obsahem. K obsahu možno mít výhrady – holt někoho možná napadne, že když na něco nejsou peníze, musí si to odepřít – nicméně pozitivní je zde aspoň snaha připomínat nutnost vzdělání mas. S formou – tedy reprodukovaným duněním intenzity cca 200 dB v centru zastavěné městské lokality trvajícím neuvěřitelných šest hodin – snad nikdo s dosud funkční inteligencí už souhlasit nemůže.
V rámci uplatňování rozličných práv neškodí připomínat, že svoboda každého končí u svobody toho druhého. A kultura jednání a konání je podmínkou realizace demokratické společnosti.
Kdo dává možnost takhle totalitně znásilňovat veškeré okolí? Radnice náměstí pronajme a už se nestará, co se na povolené akci děje. Máme sice zákon č. 148/2006 Sb., který přípustnou hlukovou zátěž definuje, ale když se nějaký dementní debil rozhodne nízkofrekvenčním duněním „ozvučit“ celé město, nikdo mu to neumí zarazit. Hygiena to změří, policie monitoruje, zarazit to nikdo neumí, takže organizátor snad nakonec dostane pokutu, kterou uhradí z tučného grantu. Na co si to s takovým uplatňováním zákonů hrajeme? Jako by policie měla pokyn postupovat jako při přepadení banky: všichni držet hubu a krok a poslouchat lupiče, protože kdyby snad zasáhli a někoho trefili, měli by z toho jen problémy.
Možná je v tom politický záměr vedoucí k „aktivizaci mas“, aby si prostě lidé častěji vzali zákon do vlastních rukou a policii neobtěžovali. Už se množí zprávy o tom, že nějakého zloděje utloukli poškození k smrti, před časem v Brně penzista šílející z hlasitého kraválu pobodal zpěváka, nedávno nejvyšší soud rozhodl, že k obraně majetku možno použít i zbraně a nástražné systémy.
Teď jen nevím, jak právo ochrany vlastního sluchu vzaté do vlastních rukou v případě dalšího decibelového útoku realizovat: zorganizovat místní obyvatele k polití náměstí močůvkou, unést představitele města a donutit je osobně sledovat celou produkci, nebo obrátit se na myslivce a pod záminkou odstřelu škodné rozstřílet reproduktory? Sehnat nějakou lišku se vzteklinou by nemusel být tak velký problém a špatná trefa se dá omluvit…